|
|
Detekce biogenních aminů u konzervovaných výrobků z ryb
Zátopková, Tereza
Cílem mé práce bylo vypracovat literární rešerši na téma biogenních aminů a v laboratorní části detekovat obsah biogenních aminů v konzervovaných výrobcích z ryb. Pro stanovení byly vybrány vzorky 4 druhů ryb: makrela obecná (Scomber scombrus), tuňák obecný (Thunnus thynnus), sardinka obecná (Sardina pilchardus) a treska obecná (Gadus morhua). Pro stanovení sardinek byly použity dva vzorky, které se lišily nálevem, ve kterém byly konzervovány. Detekce biogenních aminů byla provedena pomocí iontově-výměnné kapalinové chromatografie s VIS detekcí. Stanoveny byly obsahy těchto konkrétních bio-genních aminů: histamin, tyramin, putrescin, kadaverin, spermin a spermidin. Nejvyšší kon-centrace biogenních byla stanovena ve vzorku tresčích jater, v tomto vzorku byl celkově nejvyšší obsah histaminu, putrescinu, kadaverinu a sperminu.
|
|
|
Vliv receptury a délky zrání na obsah biogenních aminů ve zrajících sýrech
Trusinová, Adéla
Diplomová práce je zaměřena na obsah biogenních aminů (kadaverin, histamin, 2-fenylethylamin, tyramin a tryptamin) v závislosti na době zrání ve 3 variantách zrajících sýrů (kontrolní vzorek, vzorek s lakázou v těstě sýru, vzorek s lakázou na povrchu sýru). Dále se práce zaměřuje na vliv přidání lakázy do těsta a na povrch sýrů. Část teoretická je zaměřena na význam a výskyt biogenních aminů v potravinách včetně možných toxických účinků na organismus. Praktická část sledovala vliv doby zrání na obsah biogenních aminů ve 3 variantách téhož typu sýra v procesu zrání. Biogenní aminy byly stanoveny po derivatizaci s dansylchloridem metodou HPLC. Kvantitativně nejzastoupenějším biogenním aminem byl kadaverin, jenž dosahoval nejvyšší hodnoty koncentrace po 14 dnech zrání u sýru s lakázou na povrchu. Hodnota koncentrace byla 336 μg/100 g. Suma lakázy na povrchu vykazovala opačný trend (p ˂0,05) obsahu koncentrace v závislosti na době zrání oproti sýrům s lakázou v těstě. Koncentrace sumy biogenních aminů ve všech vzorcích sýrů s lakázou v těstě nejprve klesala, poté stoupala dle rovnice y = 556,03 -165,51x + 22,593x2 (R² = 0,4904; p = 0,14). Koncentrace sumy biogenních aminů u sýrů s lakázou na povrchu v závislosti na době zrání zprvu rostla a poté klesala podle rovnice y = 150,42 + 631,63x - 97,921x2 (R² = 0,1999; p = 0,57). Většina hodnot naměřených v této práci neodpovídá běžnému obsahu jednotlivých biogenních aminů v literatuře, což může být způsobeno nevhodným výběrem typu sýru pro stanovování biogenních aminů, dále nesprávným technologickým postupem při výrobě nebo faktem, že filtrace supernatantů byla velmi obtížná a zdlouhavá a s velkými ztrátami. Vliv lakáz na tvorbu biogenních aminů se nepodařilo jednoznačně prokázat z důvodu velké variability dat a málo referenčních hodnot, se kterými se dají naměřené hodnoty porovnat. Lakázy v potravinách jsou relativně nová problematika, která není dostatečně podložena odbornými zdroji a vyžaduje další zkoumání.
|
|
| |
|
|
Stanovení biogenních aminů v sortimentu zrajících sýrů
Bubelová, Kristýna
Diplomová práce je zaměřena na obsah biogenních aminů (BA: tyramin, histamin, kadaverin, tryptamin, fenylethylamin) a polyaminů (PA: putrescin, spermin, spermidin) v sýrech typu eidam, ementál a parmezán. V teoretické části je popsán vznik, výskyt a význam BA a PA, a jednotlivé faktory ovlivňující jejich výskyt. V praktické části byl sledován vliv druhu sýru, teploty a doby skladování na obsah jednotlivých aminů. Kvantitativně nejvýznamnější aminy ve všech druzích testovaných sýrů byly tyramin (eidam 173,3 mg/kg > ementál 4,4 mg/kg = parmezán 10,9 mg/kg) a putrescin (eidam 188,4 mg/kg > ementál 77,5 mg/kg = parmezán 36,4 mg/kg). Při porovnání přes všechny druhy sledovaných sýrů skladovaných 3 týdny byla zjištěna tendence (p > 0,05) ke zvyšování obsahu BA a snižování obsahu PA v sýrech skladovaných při 20 °C oproti sýrům skladovaných při 5 °C (tyramin 128,1 mg/kg vs. 62,9 mg/kg, putrescin 61 mg/kg vs. 100,8 mg/kg). Během skladování (X; týdny) se obsah tyraminu (Y; mg/kg) v eidamu a ementálu zvyšoval podle rovnice: y = 82,2 + 28,9x (R2 = 0,34, p = 0,005) a y = -10,7 + 5,17x (R2 = 0,23, p = 0,025). Odpovídající regrese pro obsah PUT (naopak snižování obsahu) v ementálu a parmezánu byly následující: y = 230,1 – 63,63x + 4,249x2 (R2 = 0,92, p < 0,001) a y = 48,6 – 6,07x (R2 = 0,24, p = 0,024).
|
|
|
Současné poznatky o histaminové intoleranci a významu eliminační diety
Krlínová, Michaela ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Suchánek, Pavel (oponent)
Se vzrůstajícím zájmem o vlastní zdraví, a také v návaznosti na rozvoj výzkumu se před zhruba - histaminová intolerance. Její příznaky na sobě pociťují i zcela zdraví lidé a histaminy je možné najít ve zcela běžných potravinách. Proto jsou názory na její význam a přínos přesně stanovené eliminační diety mezi odbornou veřejností Zadaná bakalářská práce formou rešerše recentní literatury hodnotí dosavadní poznatky o závažnosti této nové nosologické jednotky, jejím výskytu a dopadu na zdraví člověka, stejně jako výskyt histaminů v potravinách. Práce diskutuje jak již známé závěry, tak také možnost příslušnou eliminační dietu dodržovat včetně jejího přínosu na zmí nění příznaků a zlepšení zdraví jedince histaminovou intolerancí postiženého.
|
|
|
Biogenní aminy ve fermentovaných mléčných výrobcích
Bubelová, Kristýna
Tato bakalářská práce je zaměřena na biogenními aminy ve fermentovaných mléčných výrobcích, zejména v sýrech. Biogenní aminy jsou nízkomolekulární dusíkaté báze vznikající zejména dekarboxylací volných aminokyselin působením bakteriálních dekarboxylačních enzymů. Nejvýznamnější bakterie tvořící biogenní aminy v sýrech jsou součástí kontaminující mikroflóry (např. Enterococcus) i startovacích kultur (např. Lactobacillus). V sýrech se nejvíce vyskytuje histamin, tyramin, kadaverin, putrescin. Dále jsou v práci popsány účinky, faktory ovlivňující výskyt a metody stanovení.
|
|
|
Tvorba biogenních aminů v mase vybraných druhů ryb
MATĚJKOVÁ, Kateřina
Disertační prace se zabýva užitím a účinností některých méně běžných způsobů konzervace rybiho masa. V souvislosti s netradičnimi konzervačnimi metodami je sledovana tvorba biogennich aminů v mase. Tyto latky mohou sloužit jako indikatory rozkladu bilkovin. Kvalita rybiho masa byla posuzovana v souvislosti s nar.stajicim obsahem vybranych biogennich amin. (putrescinu, kadaverinu, spermidinu, sperminu, 2-fenylethylaminu, histaminu, tyraminu a tryptaminu). Pro stanoveni biogennich amin. byla pou.ita metoda ultrau.inne kapalinove chromatografie (UPLC). Osm biogennich amin. bylo derivatizovano dansylchloridem p.ed jejich rozd.lenim pomoci metody UPLC. Rybi maso bylo vakuově zabaleno. Po účinku vybrane konzervačni techniky byly vzorky uchovavany po n.kolik tydn. v termostatu p.i zvolene skladovaci teplot.. Ke konzervaci rybiho masa bylo u.ito jednak ?Ŕ-za.eni, dale pak vysoky hydrostaticky tlak. Sou.asn. byly p.ipraveny kontrolni vzorky, ktere nebyly vystaveny u.inku ?Ŕ-za.eni a vysokemu tlaku. U v.ech vzork. byly sledovany organolepticke vlastnosti (v.n./zapach, vhled a tvar). Konzervace u.inkem ?Ŕ-za.eni byla aplikovana na rybi maso kapra obecneho (Cyprinus carpio) a pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss). Oba druhy sladkovodnich ryb jsou hospoda.sky vyznamne. Jsou nej.ast.ji konzumovanymi druhy v .R. Z hlediska vyživy člověka je rybi maso považovano za zdrave a dietni, to v.ak plati pouze v p.ipad. sou.asne čerstvosti. Ke zjištěni vhodne davky ?Ŕ-za.eni byla u kapra obecneho vytvo.ena zku.ebni serie vzork.. V prvnim experimentu byla vystavena nejvy..i p.ipustne davce za.eni pro rybi maso 3 kGy. V dal.ich experimentech byla davka za.eni sni.ena na zaklad. zku.enosti z uvodniho pokusu. U pstruha duhoveho byly pou.ity davky 0,25; 0,5; 0,75; 1,0 a 2,0 kGy. Hodnoty ?Ŕ-za.eni 0,75 kGy a vy..i (1,0; 2,0 a 3,0 kGy) prodlou.ily udr.nost rybiho masa, ktere v t.chto p.ipadech bylo skladovatelne a. t.i m.sice (98 dn.). Prodlou.eni skladovatelnosti masa na 98 dn. je p.i 3,5 ??C z technickeho hlediska nadbyte.ne. V opakovanem experimentu s kap.im masem byly proto podrobn.ji zkou.eny ni..i davky za.eni 0,25; 0,5 a 0,75 kGy. Ni..i davky ?Ŕ-za.eni jsou u obou druh. ryb pova.ovany za p.ijateln.j.i a sou.asn. dostate.n. u.inne pro oddaleni za.inajicich rozkladnych procesů Vysoky hydrostaticky tlak byl aplikovan na maso kapra obecneho (Cyprinus carpio), pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss) a .tiky obecne (Esox lucius). .tika obecna je dal.im velmi oblibenym druhem sladkovodni ryby. Maso .tiky je velmi chutne, av.ak tento druh ryby neni mezi spot.ebiteli tolik roz.i.en ve srovnani s kaprem a pstruhem. D.vodem je p.edev.im jeho vy..i cena. Na rozdil od experiment. s ?Ŕ-za.enim byly vzorky po aplikaci vysokeho tlaku skladovany krom. standardni ni..i teploty 3,5 ??C, take p.i vy..i teplot. 12 ??C. Nizka skladovaci teplota byla navr.ena tak, aby se prost.edi ulo.enych vzork. podobalo podminkam uchovavani rybiho masa v pr.myslovych chladirenskych za.izenich a domacnostech. Podle dostupnych informaci vznikl p.edpoklad, .e vysoky tlak nebude dostate.nou konzerva.ni technikou p.i vy..ich skladovacich teplotach. Pro ov..eni tohoto p.edpokladu byly vzorky o.et.ene vysokym tlakem skladovany jak p.i 3,5 ??C tak i p.i vy..i teplot. 12 ??C. Vy..i teplotou bylo simulovano selhani chladirenskeho za.izeni .i nevhodne teplotni uchovavani masa. U v.ech druh. vybranych sladkovodnich ryb byly aplikovany dv. urovn. vysokeho tlaku . 300 a 500 MPa. Ob. urovn. m.ly vyznamny vliv na omezeni tvorby biogennich amin. p.edev.im u vzork., ktere byly skladovany p.i 3,5 ??C. U.inek 300 i 500 MPa oddalil p.i teto teplot. za.atek rozkladnych proces. v rybim mase o 3.4 tydny. P.i 12 ??C a 500 MPa prodlu.uje vysoky tlak udr.itelnost masa nejvy.e o 1 tyden. U ni..i skladovaci teploty p.edstavuje 500 MPa u.inny konzerva.ni zakrok. Oproti tomu p.i vy..i teplot. neni vysoky tlak tak spolehlivou konzerva.ni technologii.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.